Menu
Kontakt:
ESCAD, a.s.
Žitavského 498
Praha 5 - Zbraslav
CZ15600
IČO: 25745271
DIČ: CZ25745271
Tel.: 244 401 681
Fax: 244 401 932
eMail: RECEPCE {zavináč} escad.cz
HotLine: 777 314 314
© 2008-2011 ESCAD
Co děláme

Co vlastně ten ESCAD dělá? - pro laiky

... ptala se mě moje maminka, jejíž zájem a tedy i znalosti současné techniky končí u několika tlačítek dálkového ovladače televize a základních funkcí mobilního telefonu.

Jsou to vlastně tři oblasti, v kterých se etablujeme:

  1. Integrované systémy řízení (ISŘ) výroby
  2. ISŘ technického zázemí a bezpečnostních systémů areálů (Nemocnice, Banky, apod.)
  3. Internetové technologie a vizualizace - vývoj a výroba software

Nebo jinak:

  1. Systémové studie a poradenství
  2. Projektová činnost
  3. Realizace
  4. Servisní služby

 

1. Řízení výroby (Integrované systémy řízení (ISŘ) výroby)

Představ si továrnu, vyrábějící: třeba zubní pasty.

Mají nějaké nákupní oddělení, které nakupuje futrály na pastu, jakési hmoty z kterých dělají tu pastu, obaly apod.
Dále mají stroje, které míchají různé hmoty a vyrábí různé typy zubních past a stroje, které plní vyrobenou hmotu do obalů. Pak mají oddělení odbytu, které přijímá objednávky a určuje, které pasty komu dodají.
Aby celá továrna vyráběla kvalitně, mají laboratoře testující jak vstupní materiály, tak i hotové výrobky.
Aby mohli dodávat na světové trhy a noví pracovníci měli jasné instrukce co mají dělat, vypracovali si plán kvality podle mezinárodních norem.
Současně má celá továrna další pracovníky, kteří zajišťují personální agendu, reklamu, údržbu strojů, atd. a pak také management, který je odpovědný za hladký provoz, řízení výroby a vytváření zisků pro akcionáře továrny.

Co budou v továrně dělat, když zjistí, že zubní pasta typu A se momentálně výborně prodává?

Nejdříve musí zjistit v odbytu, jestli ji mají na skladě, pak v oddělení nákupu, jestli mají dost surovin na výrobu, případně rychle ty suroviny objednat a začnou organizovat změny v nastavení výrobních strojů.
Tento proces získání informací ze všech oddělení a provedení změny výroby může být však tak dlouhý, že si zákazníci mezi tím pastu typu A koupí jinde.

Co budou v továrně dělat, když zjistí, že zubní pasta typu B si před 3-mi měsíci koupil jeden zákazník a dnes ji reklamuje, protože se vyrobila chybně?

Nejspíše se pokusí dohledat kdy přesně se vyráběla, na kterých strojích a kdo je obsluhoval a taky od kterého dodavatele byly suroviny ze kterých se vyrobila. Současně však budou chtít zjistit, aby se tato chyba již neopakovala a také budou chtít dohledat, jestli ještě nějaká jiná pasta není taktéž chybně vyrobena.

Co budou dělat, když nový velký zákazník požaduje rychlé pokrytí velkých objednávek?

Buďto si musí vytvořit velké skladové zásoby, což je značně neekonomické a způsobuje to problémy s dobou použitelnosti pasty nebo musí takového klienta odříct. V současných podmínkách řízení továrny totiž není možné rychle změnit výrobní program.

Navíc.

V továrně mají sice počítačovou síť, ale pro různá oddělení mají různé programy. Např. účetnictví, personalistika a mzdy, nákup a odbyt mají společný software, ale celá výroba, včetně tisku čárových kódu a skladu hotových výrobků není s tímto software přímo propojena. Když chce management aktuální údaje a výrobě, skladových zásobách, efektivitě a kvalitě výroby, musí všechna oddělení vytvářet jakési písemné elaboráty a následně si je management musí dopracovat na přehledné grafy pro akcionáře.
Výrobní stroje jsou sice vybaveny řídícími systémy, ale ty si spolu informace navzájem nevyměňují a tak když se jeden porouchá, musí veškerá obsluha rychle organizovat náhradní řešení aby se příliš nezdržela výroba.
Mimo samotnou výrobu má celý podnik ještě další náklady, se kterými pracuje. Musí mít dodávky tepla, elektřiny, plynu atd. Tyto další nákladové vstupy potřebuje jednak snížit a pak také detailně měřit, aby se mohly reálně promítat do ceny výrobků
A aby toho nebylo málo, jsou tu stále ti akcionáři, majitelé továrny, kteří oprávněně chtějí mít jasné, přesné a aktuální informace a neustále požadují zvýšení efektivity výroby, dynamičtější výrobu a snížení zásob.

Co s tím ?

V různých podnicích to řeší různě. Zpřísní normy, nahradí vedoucí pracovníky, rychleji běhají po chodbách. No ne že by to nemělo smysl, ale konkurence je značná a asi to příliš stačit nebude.
Dříve nebo později dospějí k rozhodnutí, že je potřebné udělat zásadní změnu. Zpravidla si management najme poradenskou firmu, aby jim pomohla. Nechat si radit je sice dobré, ale bez podrobných znalostí procesu výroby budou závěry stejně příliš obecné a podrobné znalosti detailů procesu výroby jsou zase know-how jednotlivých pracovníků továrny a tedy chrněné know-how celého podniku.

My ve firmě jsem zvolili jiný přístup. Vzhledem k tomu, že jsou továrny z hlediska potřeb řízení výroby v podstatě obdobné, mírně přeskakujeme fázi obecného poradenství a po podrobném průzkumu stavu a potřeb rovnou navrhneme technické a organizační změny, které jsme pak schopni okamžitě realizovat.
V praxi to vypadá tak, že ve spolupráci s místními pracovníky vypracujeme koncepci a technické řešení cílového stavu s tím, že následně je pak možné určit pořadí etap podle priorit a již v rámci celé schválené koncepce zahájit realizaci první etapy.

A co tedy vlastně realizujete ?

To je trochu složitější, ale zkusím ti to říci jednoduše.
Nejdříve položíme klientovi několik (no je jich trochu víc než několik) otázek podle kterých odvodíme, co je trápí nejvíce a kde jsou jejich priority. Například se dozvíme, jestli kladou větší důraz na pružné řízení výroby nebo na kontrolu kvality a sledování výroby.

To je snad potřeba obojí, ne ?

Ti jistě, ale například, betonárka potřebuje během několika sekund změnit typ namíchaného betonu a tam je priorita v řízení výroby. Pro výrobu jogurtů je naopak podstatnější kontrola kvality.

No tak tedy co s tou fabrikou konkrétně uděláte ?

Jednoduše řečeno, když už máme za sebou analýzu stavu; musíme se nejdříve “domluvit” se všemi podstatnými stávajícími stroji a programy. Jinak řečeno, každý stroj potřebuje nějaké informace dostávat a nějaké informace zase poskytuje a různé stroje mohou hovořit různými jazyky (stejně jako lidé). U strojů je to o to jednodušší, že své jazyky, kterými hovoří mají popsány a tak je na nás, abychom sestavili takové překladače, které na jedné straně hovoří tím kterým konkrétním jazykem a na straně druhé pak měli společnou a jasnou řeč. Nejlépe pak takovou společnou řeč, která je navíc stejná i pro programy v kancelářích a není to třebas latina, která není živým jazykem.

A jaký je to tedy jazyk ?

Hm, jak to říci? Prostě je to jazyk tak univerzální, že ho používají i američani místo angličtiny, také se s ním domluvíš na internetu a hovoří s ním malé stolní i velké sálové počítače.

Když něco takového existuje, proč to již není využíváno všude ?

To souvisí s historickým vývojem, obchodní politikou výrobců jazyků, technologickou globalizací, internetem, atd.
Takový jazyk tu sice byl již dříve, ale až nutnost akceptovat internetové technologie ho prosadila v širokém měřítku.

 A jak se jmenuje ?

No i odborníci se dohadují jak konkrétně, například: SQL, ODBC, relační databáze, ASP, XML, …

 To stačí ! Chceš mi naznačit, že je v tom zase nějaký nepořádek ?

Ne. Hlavní je, že středem je vždy jakási databáze informací, se kterou se ostatní domluví. Jakým způsobem se s ní domluví je právě ten společný jazyk. Takže, i když jsou různé programy a několik skladů údajů, je možné je propojovat a sdíleně využívat jedna data místo toho, aby si každý program udržoval kousek svých dat a ještě ve svém jazyku. Taky se tím předejde několikanásobné údržbě jedněch informací.

Když už mám například evidovány zaměstnance ve mzdové účtárně, měl by se tento seznam používat i pro určení, kdo je právě u stroje, kdo a kam může vstoupit v továrně, kdo a kdy byl na obědě, atd.

 Takže všechny stroje naučíte společný jazyk, … Jak jsi to říkal ?

Třebas: SQL.

 A co dál ?

No když už mají společný jazyk, tak to ještě neznamená, že se domluví. Třebas účetní se nedomluví s chemikem i když budou oba mluvit česky a navíc účetní nepotřebuje všechny znalosti chemika, ale třebas je to, kolik minulý měsíc nakoupil ne-denaturovaného lihu.

 Do zubní pasty se dává líh ?

Já nevím, asi ne, ale proč by to nemohla chtít vědět když by šlo dobrou whisky ? Chtěl jsem jenom naznačit, že i když chemik potřebuje detailní informace o svých počinech v grafech, a trendech účetní stačí tabulky a seznamy čísel. To znamená, že chemik má své programy a účetní taky. My jim ty programy nebudeme brát, ale hlavní údaje, které se navzájem ovlivňují musí být k dispozici i navzájem.

 Petří, nějak mě to zmáhá.

Víš co, mami. Zbytek necháme na přístě. Dáš si ještě skleničku?


Související články:
ALMANAC 2011 (19.11.2010)
Petr Dauš: Historie, současnost a vize ESCAD, a.s. (23.09.2008)
Technologie (11.09.2008)
Dodavatelé (11.09.2008)
Obory působnosti (11.09.2008)
Úvod (11.09.2008)
| Autor: Petr Dauš | Vydáno dne 23. 09. 2008 | 5891 přečtení | Počet komentářů: 1214 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Vyhledat text:

Aktualizace:
<<  Listopad  >>
PoÚtStČtSoNe
  1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30    

© 2008 ESCAD, a.s., Všechna práva vyhrazena. ESCAD, VDD, SBI, ExPro jsou chráněné obchodní značky.
Web aplikace je vytvořena s použitím následujících produktů: PHPrs, MySQL, Apache.